Rozhovor s Lenkou Lo Hrůzovou

Lenka Lo Hrůzová nám zpívala na prosincové vernisáži fotografií a při té příležitosti s ní dvě studentky, členky ASK ČR, udělaly rozhovor.

Jak se ti změnil život poté, co jsi vyhrála Hlas Česko Slovenska? 
Změnil se hodně, bylo to pro mě nepochopitelné, protože to byla v mém světě strašně bizarní
událost, takže to s člověkem, jako jsem byla já, strašně zatřáslo. Já se ale snažím, aby se můj
život měnil neustále, to zdaleka není jen o téhle události. Pracuji každý den s tím, co se děje, a
chci se neustále posunovat.
Kdo tě přihlásil do této soutěže?
V konečném výsledku jsem to byla já, protože jsem chtěla sama někoho přemluvit. Měla jsem
totiž kamaráda, který byl úžasný a talentovaný a pořád snil o tom, že bude slavný. Už mu bylo
30 a já se dozvěděla, že to je věkový limit. Tak jsem ho do soutěže přihlásila, ale byl takový
„srabík“, že jsem se musela přihlásit taky, aby šel i on. Nakonec tam nešel a já už měla
koupené lístky, které stály moc peněz… Tak jsem soutěžila alespoň já. Milion věcí se
poskládalo a vyhodilo takový výsledek.
Jaké bylo stát na jevišti před diváky a porotou?
Jak kdy. Ráda na to vzpomínám, ale nejsem naplněná dobrým pocitem, jelikož jsem tam
prožívala velmi těžké okamžiky. Svět, co jsem začala žít, byl strašně neslučitelný s tím mým.
Já si to vlastně ani nikdy nepředstavovala, a tím to bylo horší.
Nacházíme se na vernisáži fotosoutěže – jaký je tvůj vztah k fotografiím?
Hned mě napadají moji indiánští kamarádi, kteří věří v to, že fotky kradou duše. A ani já sama
k nim nemám nějaký velký vztah, protože spíše preferuji obrazy. V dnešní době je ovšem
fotografování umění jako kterékoliv jiné. Takže fotky ano, každopádně ne mou rukou. Když
to ale někdo opravdu umí, ráda se na jeho fotky podívám.
Přejeme krásný zbytek večera a hodně štěstí v kariéře.

Olszowská Klára 1. L, Pernická Tereza 2. L

Posted in Fotosoutěž Ostrava.